ME 2006 na Slovensku bylo pro českou reprezentaci velkou neznámou. Tušili jsme, že bude reprezentace složená převážně z nováčků. Pro Martina Novotného, který
byl pověřen řízením reprezentace nastala po odchodu Evy Sukupové těžká doba,
protože musel zahájit práci s nováčky. Už na základních kolech mužů byl proveden
předběžný výběr a na mistrovství republiky měla nominační komise zamotanou hlavu
z toho, kdo nakonec bude reprezentovat. Je několik kritérií, které se musí
splnit, a které se musí dodržovat.
Zhruba 10 dní před odjezdem na ME proběhlo v Opavě velmi důležité
soustředění, které jako vždy doladilo všem závodníkům formu. Rozhodující bylo
vychytat nedostatky v pózování v základních postojích, prostě vše, co
reprezentant ke své prezentaci na vrcholné soutěži potřebuje. Martin Novotný si
vybral jako svého pomocníka Tomáše Bureše, který byl prospěšný pro celý tým a to
i na samotném ME.
Já jsem odjel s Evou Sukupovou do Bratislavy už ve čtvrtek, kde zasedala
exekutiva Evropské federace. Celá výprava dorazila v pátek okolo 13.hodiny,
včetně mezinárodních rozhodčích Jiřího Prudila, Pavla Havla a ing.Lubomíra
Křápka. Měl jsem už vše dopředu zařízeno, takže výprava byla okamžitě po
přicestování ubytována a v pohodě se připravovala na vážení. To proběhlo v klidu
a všichni závodníci se vešli do svých vah a výšek bez problému.
Šampionát byl zorganizován na vysoké profesionální úrovni včetně dostatečného
množství kvalitní stravy. Slovenská federace nenechala nic na poslední chvíli a
opravdu skvěle vše zorganizovala.
K jednotlivým závodníkům.
V kulturistice v kategorii do 65 kg startoval Dušan Stanke, který měl
slušnou formu, bohužel slabina v nohách ho nepustila do finále, i když jsme ho
tam viděli. Dušan je ideálně stavěný a když nohy dodělá, bude stabilně ve finále
ME. Tuto kategorii vyhrál suverénně Adam Cibuľa a stal se po čtvrté mistrem
Evropy. Adam si udržuje vysokou kvalitu po mnoho let.
V 70-ce jsme neměli zastoupení, tady zvítězil nový muž z německého týmu, výborně
připravený a s velikými svaly, Patrick Ostolani. Nechal za sebou slovenského
bombarďáka Richarda Riedla, který byl fantasticky připravený a na německého
závodníka skutečně nestačil.
V kategorii do 75 kg skvěle bojoval Marek Zatloukal. Byl v ideální
formě, ale je na tuto kategorii příliš vysoký. Bylo vidět, že zranění kolene ho
vyřadilo na dlouhou dobu z tréninku a zjevně neměl dostatek času na kvalitní
objemovou přípravu. Jeho 6. místo hodnotím jako vynikající výsledek. Marek
slušně sekundoval všem finalistům až na jednoho. A tím byl fantastický Igor
Kočiš, který se neuvěřitelně zlepšil a konečně měl plnou 75-ku. Je to
trojnásobný mistr světa a suverénně zvítězil, i když druhý Losev byl taky
vynikající.
David Plachý v kategorii do 80 kg doladil na ME formu a opravdu byl
vynikající. Tato kategorie měla ve finále samé vynikající šampióny. 1.místo
naprosto suverénně vybojoval Andrej Mozolani, mistr světa z loňského roku, který
také nabral 5 kg svalové hmoty a přitom neztratil nic na své kvalitě. Za ním na
2.místě Ahmad Ahmad, který mne už před 2 lety na GP PEPA udivil výbornou
kvalitou, přesto mu stále chyběli nohy. 3.místo v tréninkové formě pro sebe
urval Christomir Christov, který se vrátil z profesionální divize. Za ním 4.
před našim Davidem se ve výborné formě umístil Juraj Vrábel, stálice světových
šampionátů a vítěz světových her.
V kategorii do 85 kg jsme měli největší želízko v ohni. Absolutní mistr
republiky Jindřich Michálek měl opět vynikající formu, určitě nejlepší za
celé jaro a svedl fantastický souboj s Vladimírem Flimelem, který je držitelem
3.místa z loňského MS, a který si nemohl být jistý do poslední chvíle jestli
vyhraje. Jindra mu byl naprosto vyrovnaným soupeřem. A až se více vyzávodí, bude
ho velmi těžko kdokoliv na světě porážet. Za touto dvojicí zůstal skvěle
připravený Marek Borowicz, který však nemohl na tak skvělé dva soupeře stačit.
V 90-ce jsme se všichni těšili na souboj Havlík, Tatarka. Vloni na ME dokázal
Tatarka Havlíka porazit. Vědělo se, že Havlík už od podzimu má vynikající formu
a to se také projevilo v soutěži. Přesto musím konstatovat, že i přes tak
vynikající formu, jakou Štefan měl, dokázal Peter skvěle bojovat a být mu dobrým
soupeřem. Za těmito dvěma zela propast ve výkonnosti.
V kategorii do 100 kg bojovali ve finále proti sobě vyrovnaní závodníci.
Podle mne byl španělský závodník Machado kvalitním vítězem. Další místa se dala
velmi těžko odhadnout. Turčina, Solar a Castagnet byli vyrovnaní, každému něco
scházelo a něčím vynikal. Pořadí se skutečně muselo nechat až na rozhodčích.
Kategorie nad 100 kg byla jednoznačně v režii Dariuse Karpinskeho, kterého
jsem v tak vynikající formě ještě nikdy neviděl. Dobrým soupeřem mu byl však
rakouský závodník Hemmer, který působil obrovitým a brutálním dojmem. Na první
pohled působil výborně italský závodník Seccarecci, neměl však dotaženou formu a
musel se spokojit se 3.místem. Mám rád tuto partu těžkých chlapů, všechny jsem
je několikrát rozhodoval a mám s nimi výborné přátelské vztahy. Možná i proto,
že jsem mezi nimi skutečně výrazně malý.
Clasic bodybuilding:
Když jsem v loňském roce poprvé sledoval na ME kategorii clasic bodybuilding,
byl jsem trochu na rozpacích, přesto jsem byl přesvědčen, že to je kategorie
budoucnosti. To se naplno projevilo v letošním roce v Bratislavě. Všechny 3
kategorie byly ohromně zajímavé a já jsem byl v ohromení, jak kvalitní a skvělé
souboje jsme mohli vidět. Každé zákazy a příkazy se vždy setkají s větším či
menším odporem. Dlouho jsme v Evropské federaci přemýšleli, jak zabránit
gynekomastii, velkým břichům a podobným směrům, které nedělají čest tomuto
sportu. Domnívám se, že kategoriemi CB jsme dosáhli návratu ke klasickým ideím
kulturistiky. Limit výška váha nedovolí závodníkům mít obrovskou svalovou hmotu,
ale musí jít do symetrie a kvality. Řekl bych s nadsázkou, že se vrací doba
Steve Reevese a k němu bych velmi přirovnal Andreje Hlinku. Nevycházím z údivu
nad tak fantastickou stavbou těla. Ale popořádku.
Nejdříve kategorie malá do 170 cm, která nám připravila nesmírnou radost.
Všemi podceňovaný, pro všechny naprosto nezajímavý Petr Havlík dokázal
využít všechny možnosti na soustředění, nesmírně chytře a rychle vstřebával naše
rady a ty dokázal zúročit ve vynikající prezentaci na pódiu ME. A získal pro
sebe a pro nás pro všechny fantastické vítězství a titul mistra Evropy. Tento
výsledek ještě podtrhnul svým 4. místem Petr Trnečka, který je také
výborný somatotyp. Jsem si jistý, že zlepší dolní část těla, zvýrazní kvalitu a
bude stát na stupních vítězů.
Spanilá jízda našich borců pokračovala v nabité střední kategorii do 178 cm.
O vítězi Andreji Hlinkovi jsem již mluvil, od první chvíle byl jasným osudovým
vítězem a to i přesto, že za ním startovali dva čeští reprezentanti, kteří byli
v životní formě. V podstatě jsem nevěděl, kdo z nich bude 2. a kdo 3. V
semifinále vše hrálo spíše pro ostře vyrýsovaného Rudu Prágla, ve finále
jsem se přikláněl spíše k Markovi Vomáčkovi. Marek porazil Rudu v
podstatě svou volnou sestavou. Upřímně mne v té chvíli bylo úplně jedno, kdo
bude 2. Měl jsem obrovskou radost z obou kluků a z obou medailí.
V kategorii nad 178 cm startoval úřadující mistr Evropy Luboš Maliňák, který
má výrazné velké a propracované svaly a suverénně také zvítězil. Náš Dan
Pšenica působil zajímavě, řeknu to slovy Jiřího Prudila: „Když tam těch 20
chlapů vlezlo, tak jsem si říkal, že by ten Dan v té 15 mohl být. Když se tam
dostal, při vystupování jsem si říkal, mohlo by to stačit i na 10. Když byl
stále víc a víc vyvoláván, říkal jsem si, možná se neuvěřitelně dostane i do
finále“. Do něho se dostal z 5. místa, ale pak předvedl nejlepší sestavu ze
všech, a protože se sestava na ME a MS boduje samostatně, tak ho tento výkon
posunul až na neuvěřitelné 3.místo.
Kategorie párů byla bonbónkem na závěr. A v ní se David Plachý s
Klárou Dvořákovou doslova porvali o medaili. Nakonec to vypadalo na skvělé
2.místo, ale rakušané, kteří byli nevyrovnaní, předvedli hlavně díky ženské
polovičce vynikající sestavu a dokázali naše porazit. Přesto 3.místo bylo
završením českých úspěchů. Všechny tyto úspěchy přinesly českému národnímu týmu
3.místo v soutěži národů a to určitě nikdo neočekával.
Chci poděkovat celému týmu za vynikající partu a chuť po vítězstvích.
Blahopřeji Vám k bronzové medaili v týmech.
Vysoce oceňuji odbornost nominační komise a také skvělou práci realizačního
týmu.
Stanislav Pešát
Prezident svazu kulturistiky a fitness ČR