Předvánoční setkání veteránů v Praze

[Text: Josef Paulík]
Již poněkolikáté proběhlo každoroční setkání veteránů kulturistiky v Praze, kterého se účastní bývalí závodníci, rozhodčí, funkcionáři dřívějšího vedení svazu, ale také bývalí lifteři nebo vzpěrači s blízkým vztahem k našemu sportu. Nejedná se o nic menšího než o setkání kamarádů, jejichž přátelství by mohlo být vzorem celé naší společnosti. Bylo tak naprosto skvělé vidět, že kulturisté drží spolu i po mnoha desítkách let. V minulosti jsem v rámci několika rozhovorů se zakladateli kulturistiky v tehdejší ČSSR použil pojem "šedí vlci československé kulturistiky". Parta, se kterou jsem měl tu čest se setkat, je stejně tak úžasná a rozmanitá jako legendy, o kterých jsem již psal. Měl jsem tu možnost v krátkosti vyslechnout příběhy a zážitky některých z nich a uvědomil jsem si, že tihle lidé nám mají co říct. Akcí se průběžně účastní lidé, jejichž jména kdysi byla a v některých případech stále jsou velkými pojmy kulturistiky. Mladší generaci příznivců kulturistiky tato jména možná již nic neříkají. Je ale nutné si uvědomit, že tyto legendy jsou prvotními články řetězu, na jehož aktuálním konci jsou všichni naši vrcholní závodníci.

Než představím jednotlivá jména účastníků, rád bych zdůraznil, že na prosincovém setkání všichni společně oslavili blížící se narozeniny tří z nich. Antonína Pluhaře - bývalého gymnasty a závodníka kulturistiky, též bývalého příslušníka slavného paradesantního vojenského útvaru v Holešově (tento útvar měl být určen na osvobození prezidenta Dubčeka během sovětské intervence) a zřejmě prvního kulturistického závodníka, jenž při své sestavě předvedl salto vzad. Druhým oslavencem byl lifter Jaroslav Messner, který by svou tehdejší postavou mohl ohrozit mnohé naše závodníky. Bývalý podolský plavčík Messner byl držitelem několika republikových rekordů v powerliftingu a dodnes je živoucí encyklopedií nejen v oblasti sportu. Třetím oslavencem byl Jiří Horký, nestor československé kulturistiky, a dokonce i filmu, jehož neobvyklý příběh již odvyprávěl jeden z našich rozhovorů (I. část, II. část). Nevím, jestli je nutné prezentovat jejich vysoce dosažený věk, který pomalu spěje k osmému křížku. Jejich vitalita a stále mladický vzhled totiž podobně jako u dalších účastníků potvrzují, že náš sport je v "určité míře" stejně nejlepší.

Věřím, že drobný dar SKFČR a Ronnie.cz v podobě autobiografie Arnolda Schwarzeneggera "Total Recall" přinese každému z oslavenců do nového roku minimálně příjemné čtení.

Velkou zásluhu na organizaci těchto akcí nese bývalý kulturistický závodník a trenér, pan Zdeněk Král, dlouholetý člen kulturistického oddílu TJ Olympia Praha. Tenhle skromný tahoun se širokým rozhledem se nadále snaží jak o udržení party, tak i o alespoň částečné zachování historických artefaktů našeho sportu.

Účastníkem akce byl i majitel trenérské školy Cardiofitness, majitel posilovny na pražském Žižkově, dříve v Karlíně, trenér mnoha známých osobností a osobní přítel Jiřího Krampola nebo například bývalého boxera Rosti Osičky, pan Karel Tuháček, patřící nesporně mezi nestory pražské kulturistiky.

Z nejvzdálenějšího místa planety přijel na pražský Smíchov bývalý kulturistický závodník Josef Štainer, který již pěknou řádku let žije v americkém New Jersey. Jak mi pan Král řekl, Josef Štainer přijíždí se svým fotoaparátem pravidelně na každé takové setkání. Bývalý závodník Štainer byl velkým propagátorem dynamických volných sestav a ve své době byl vyhlášený vlastním "mixem" doprovodné hudby. Od svého příchodu do USA je pravidelným divákem všech ročníků americké soutěže Mr. Universe. Je tak nejen pamětníkem, ale mezi světovými legendami má i mnoho přátel.

Stejně ojediněle jako kdysi první ženská rozhodčí se mezi všemi muži mohla na setkání cítit bývalá rozhodčí a tanečnice Libuše Mazuchová. Někdejší "gender" je tentam a aktuální partnerka bývalého závodníka Jiřího Mazucha byla příjemným prvkem "velkého testosteronového setkání".

Když mi dřívější dlouholetý rozhodčí kulturistiky, bývalý vyhazovač z Lucerny a spoluzakladatel "Meteoru" (1. kulturistického oddílu v Praze), pan István Fucsik (aktivní činovník maďarské menšiny v ČR), popisoval zážitky a detaily z konkrétních závodů nebo příhody ze "staré Prahy", nečekal jsem, že mě může ještě něčím překvapit. Velký cestovatel však dokázal stejně poutavě vyprávět i o jím navštívených zemích. Celá kolekce těchto destinaci údajně postrádá již jen Japonsko. Co k tomu dodat.

Nejstarším účastníkem těchto srazů, jakož i jedním z prvních účastníků kulturistických soutěží v ČSSR (po boku s panem Horkým) je bývalý závodník Ota Škola. Pan Škola je majitelem fitness centra OTO na Smíchově, v minulosti však vedl i posilovnu v pražském hotelu Diplomat.

Stejně jako pan Horký si v mnoha českých filmech zahrál i bývalý závodník Radek Říha. Tím známějším je například film "Pějme píseň dohola". Stejně jako pan Říha mě svým vzhledem, v porovnání k reálnému věku, překvapil i další bývalý kulturistický závodník Přemysl Perbecký. Ten býval velkou nadějí kulturistiky již jako junior.

Velkými osobnostmi setkání byli i František Hájek a Vilém Svoboda, které kromě kulturistiky spojoval i vrcholný československý fotbal. Jeden z prvních kulturistických závodníků tehdejší ČSSR František Hájek byl později reprezentačním masérem fotbalových olympioniků a fotbalové juniorky. Současnému vlastníkovi posilovny v ulici Na Bělidle a velmi obětavému chlapíkovi tak kdysi pod rukama procházeli fotbalové talenty jako Josef Chovanec, Petr Čech a mnoho, mnoho dalších. Vilém Svoboda, dlouholetý činovník a finančník kulturistického oddílu TJ Olympia Praha, byl i sekretářem republikového fotbalového svazu.

V přítomnosti dalšího účastníka PaedDr. Petra Tlapáka, CSc., diplomovaného fyzioterapeuta, špičkového závodníka a reprezentanta a vlastníka známé trenérské školy, jsem se cítil značně nesměle - to je pak člověku trapné se i představit. Je tak velkým pojmem našeho sportu jako Petr Stach, který bohužel nedorazil, ale akcí se jinak běžně účastní. Pan Tlapák, odchovanec věhlasného fyzioterapeuta prof. PaedDr. Pavla Koláře, Ph.D., byl stejně jako ostatní účastníci velmi přátelský.

Matadora české kulturistiky, bývalého předsedu celorepublikového svazu, letitého funkcionáře, v jehož době rostly kulturistické oddíly jako "houby po dešti", pana Ing. Jaroslava Veselého, CSc., snad není potřeba ani představovat. Jeho jméno se objevuje snad v každém rozhovoru s "šedými vlky".

Bývalý ředitel pražských lázní, celoživotní člen TJ Olympia Praha, bývalý závodník v kulturistice a paradoxně i cyklistice, pan Rudolf Čepelka, je dalším neobvyklým příkladem všestrannosti kulturistů.

Mezi bývalými závodníky se na akci dále objevili Josef Ulrich, Josef Pitra, též činovník oddílu Slavoj Praha, kdysi talentovaný Bohdan Mládek, propagátor párové kulturistiky a nyní majitel posilovny v Letňanech, Rudolf Suchý, člen oddílu Slavoj Praha, a Jan Folk, aktuálně majitel výrobní firmy na krmivo pro psy.

Bývalý reprezentační vzpěrač a později i trojbojař Karel Pech, člen oddílu Slavoj Vyšehrad, kterého jsem již bohužel osobně nepotkal, uzavírá společně s bývalým funkcionářem českého svazu kulturistiky Františkem Bohovičem celý výčet hostů tohoto úžasného večera.

Doslov

Druhou stranu horního patra smíchovské restaurace obsadila ještě skupina nám neznámých mladých lidí, podle vzhledu zřejmě kolegů z nějaké místní firmy. Během večera mě však pobavil markantní rozdíl v chování obou skupin. Postupně utlumená skupina mladých ostře kontrastovala s velmi živými a hovornými veterány. Mnohdy jsem si všiml, že na nás jen nechápavě hleděli a mnohem víc než sobě věnovali pozornost nám.

Pokud tedy někdy na nějaké soutěži potkáte některého z veteránů, které by svaz na své akce rád pozval, vězte, že s nimi nuda určitě není a mají o čem vyprávět.

Vážení přátelé, vše nejlepší do nového roku 2014.

---

Předvánoční setkání veteránů v Praze - fotogalerie

Archivní fotografie