Letošní MČR ukázalo mnoho nových tváří. Sledovali jsme fantastické souboje ve všech kategoriích, přesto jsme viděli různou výkonnost a nedalo se předem odhadnout, zda nejlepší závodnice budou útočit na příčky nejvyšší na ME.
Kalendář soutěží byl v letošním roce pro komisi STK černou můrou a to z několika důvodů. Dlouho jsme nevěděli od EBFF termíny ani místo, kde se ME uskuteční. Schváleno bylo Rumunsko, které v únoru pořadatelství odřeklo. To je vždy obrovský problém. Nebyl náhradní pořadatel. Když se objevila Itálie, neustále se měnil termín. STK byla nucena pořád měnit kalendář soutěží, který byl nakonec tak rozbitý, jak byl.
Komise vrcholového sportu měla v plánu udělat 14-ti denní soustředění, které se po kolizi termínu snížilo na 1 týden. Soustředění se uskutečnilo v Bolaticích. Je to další osvědčené prostředí na krásném místě s dobrou posilovnou, s výbornou kuchyní, s aerobním sálem a dalšími možnostmi. Pro ty, co se mohli zúčastnit se státní trenér Martin Novotný pokusil udělat maximum pro doladění formy. Některá děvčata se z různých důvodů nezúčastnila. Týden na soustředění byl významný, ale krátký.
Tým odlétal do Říma z Prahy v pátek. Do místa konání, starodávného města Viterbo trvala cesta asi hodinu. Italské vedení federace je nové, poprvé pořádali tak velké mistrovství. A to ho museli ještě udělat v tak krátkém čase. Přestože se Evropská federace snažila jak to šlo, bylo vidět mnoho organizačních nedostatků. Hlavní byl v ubytování, které bylo v několika hotelech. Nedala se upřít snaha, ale přesto organizace spolu s tzv.italským časem (tzn.na všechno je čas) vyvolávala v mnoha účastnících až nepříjemné výbuchy hněvu. V tomto směru náš tým byl v pohodě, i když unavený, všichni zvládali tyto peripetie velmi dobře. Hlavní hotel byl umístěn v bývalém ženském klášteře. Na našich děvčatech to však nebylo poznat. Domluvil se plán na ranní semifinále a pak už honem na kutě.
K soutěži samotné. Soutěž se pořádala ve starší sportovní hale, pravděpodobně basketbalové. Zajímavostí je, že ME mělo být v divadle a teprve ve čtvrtek se rozhodlo přemístit ME do této sportovní haly. To samozřejmě pro organizátory a hlavně exekutivu Evropské federace znamenalo nesmírné starosti. Byl jsem rád, že kolem týmu pracovali tak klidní a zkušení lidé, jako Martin Novotný, Jiří Prudil a Bára Benešová, kteří se dokázali o celý tým dobře postarat. Říkám to proto, že Eva Sukupová byla hlavní rozhodčí ME a já jsem měl na starost celé zabezpečení organizace včetně zadních prostorů, pódia, ale také rozhodčích, fotografy apod.
Dnes už víme, že se poprvé v historii nedostala žádná z českých reprezentantek do finále, tak se pokusím o souhrnné hodnocení semifinále.
Kulturistika
Začnu kulturistikou. V malé kategorii jsme zastoupení neměli. Prezentovalo se 7 závodnic. Přesto byla kategorie velmi kvalitní. Obzvláště italské závodnice byly skvěle připravené a zvláště vítězka Claudia Partenza byla skutečně v překvapivé formě. Nakonec se stala i absolutní vítězkou v kulturistice žen.
Do 57 kg startovala Jaroslava Vašíčková, nováček reprezentace. Jarka dosáhla své nejlepší formy co u ní pamatujeme, přesto to stačilo jen na 7.místo z 10 závodnic. Jarka je velký dříč a myslíme si, že tento výsledek jí popostrčí dopředu. Slabinu měla v nohách, jinak si ověřila, že na finále může mít. V něm se na 5. místě umístila Slovenka Adriana Zavadská. Ta ve svém veteránském věku sahala dokonce po medaili. Když připočtu, že je matkou čtyř dětí a závodí teprve asi 3 roky, je to skvělé.
Nad 57 kg, kde startovalo 8 závodnic byla vidět obrovská vyrovnanost a byly tady vynikající kulturistky světového formátu. Brigita Bolšichinová byla už trochu unavená po dlouhém jaru, přesto se vedle nejlepších neztratila. Vytknout ji můžeme pouze zadní stranu stehen, jinak byla výborně připravená. S chutí si zabojovala a dosáhla v podstatě svého životního výsledku – 6.místo na ME. A k tomu její skvělé hlášky a připomínky. To nemá chybu. Hned těsně za ní se umístila Klára Dvořáková, u které jsme zaznamenali v letošním roce výrazný skok, hlavně v kvalitě a připravenosti celého těla. Klára je příjemný člověk a to se projevuje i v jejím krásném vystupování na pódiu. Tady se budu opakovat a bude to stejné také u ostatních děvčat, schází všem kvalitní svalstvo nohou a zvláště zadní části.
Fitness
Ať chceme nebo ne, ať budeme hledat jakékoliv možnosti pro větší množství závodnic v kategorii fitness, trend je bohužel takový, jaký jsem viděl již před 2 lety. Závodnic v celém světě rapidně ubývá. To ale neznamená, že se v ČR nepokusíme o zvýšení počtu.
Ale k závodnicím. V malé kategorii startovala juniorská mistryně světa z loňského roku Lenka Bořutová. Dosáhla sice svého nejlepšího umístění v dospělých, 6.místo, přesto jsme byli s její formou velmi nespokojeni. Viděli jsme už na mistrovských soutěžích, že Lenka nemá svou optimální formu, ale byli jsme ubezpečováni, že vše bude v pořádku. Možná je to tím, že Lenka startuje mnoho let po sobě, většinou jaro podzim a občas se stane, že se tělo kousne a nepustí do špičkové formy. Ale to si musí hlavně Lenka zhodnotit sama. Jsme přesvědčeni, že pokud by měla formu, kterou měla na podzim, dosáhla by na medaili. Skvělého 2.místa tady dosáhla Miroslava Dolníková ze Slovenska. Ta byla na GP PEPA druhá za Dášou Pasterňákovou. Dáša přešla právě z bodyfitness po našem doporučení do fitness a udělala velmi dobře. Je 6. v Evropě. Dáša je jedna z mála našich reprezentantek, která měla skutečně vynikající formu, ohromně na sobě zapracovala, a protože je na rozhraní výškových kategorií, jednoznačně bude startovat příště v kategorii nižší. S formou, kterou měla, by na tomto ME brala medaili. A když zrychlí svou výbornou nápaditou sestavu, nemělo by jí finále na MS uniknout. V této kategorii se na úkor Dáši dostala do finále Barbora Bunčáková ze Slovenska a obsadila 5.místo. Musím přiznat, že to byla asi nejlepší forma jakou jsem zatím u Barbory viděl
Mužské fitness
Stejně jako u žen, ani mužů ve fitness nepřibývá. 70% je stejných jako v minulosti, Je obrovská škoda, že nemohl odjet Franta Bartoš, který by jednoznačně bojoval o vítězství. Honza Böhm přestože měl svou dobrou formu a úžasnou sestavu, nemohl na skvěle připravené, vyrýsované soupeře stačit. Honza odvedl v podstatě to, co jsme od něho očekávali. Velice překvapil slovák Jaroslav Šefčík, který byl skvěle připraven.
Bodyfitness
Bodyfitness - letos poprvé 4 kategorie a všechny až na jednu měli eliminace. V nejnižší kategorii do 158 cm startovalo 17 závodnic. I tady jsme měli nováčka v reprezentaci, Veroniku Zubačovou, která obsadila 10.místo Veronika závodí v ČR delší dobu, vždy jsme u ní viděli skvělou siluetu a výbornou symetrii, jednu z nejlepších, ale problém je v kvalitě svalů. Veronika potřebuje dlouhodobou přípravu a pořádné vyrýsování. Pokud by se toto povedlo, tak je Veronika předurčena k vítězstvím v této kategorii. To si pro sebe odnesla po velkém boji velmi dobře připravená Martina Tarková ze Slovenska. Závodnice, která se delší dobu umísťuje na předních místech na ME a MS se dočkala skvělého vítězství.
To samé co u Veroniky Zubačové v podstatě platí o Veronice Zieglerové v kategorii do 164 cm. Musíme Veroniku pochválit jakým způsobem zabojovala v eliminaci, kde startovalo 24 soutěžících. Umístit však Veroniku v celkovém pořadí bylo pro všechny rozhodčí strašně těžké. Mohla skončit 5., ale taky 15. Veronika má dostatečně svalnaté tělo bez viditelné slabiny, potřebuje však jednoznačně shodit a jak se říká zkřehnout. Na pódiu vypadala dobře a samozřejmě 12.místo není špatné na 1. start na ME. Jak jsme však Veroniku poznali, tak víme, že se s ní ještě mnohokrát potkáme na soutěžích. V této kategorii bylo zážitkem sledovat cestu k vítězství norské závodnice Monici Saur Hoyer. Neměla slabinu, byla připravená na 100% a byla taky moc pěkná.
Co říct ke kategorii do 168 cm. Startovalo 20 závodnic. Naše 2 závodnice Eva Rudolfová - 10.místo a Jitka Papežová - místo 12. U Evy se nám to špatně říká, ale je to tak. Měla být želízkem v ohni a jistotou na medaili. Místo toho je až 10. Je to velké zklamání pro českou reprezentaci, domníváme se však, že větší zklamání to je pro Evu samotnou. Eva je velký bojovník a přes své osobní problémy, které řešila poslední rok, se dokázala připravit na závody. Ne ale v potřebné kvalitě, kterou ME potřebuje. Jitka ve svých 19-ti letech jela v podstatě na zkušenou. Jitka je výrazný individuální typ, na kterou bude spoléhat juniorská reprezentace na podzimním MS. Má fantastické nohy, potřebuje ale nabrat v horní části těla. Jsem si jist, že se jí to během 2-3 let podaří a potom ji bude těžko někdo porážet. Tato kategorie měla od první chvíle jednoznačnou favoritku. Opět skvěle připravenou mistryni světa Lenku Chalupkovou ze Slovenska. Suverénní vítězství.
V nejvyšší kategorii nad 168 cm startovalo 13 závodnic. Měli jsme tady 2 děvčata. Mistryně ČR Jitka Škrlantová ze sebe dostala maximum. Je to závodnice, která se velmi těžko rozhoduje. Výrazná, nádherná tvář a s oblibou říkáme, že se na pódiu umí rozzářit. Velmi slušná horní polovina těla, ale slabší připravenost nohou a to hlavně zezadu. To ji v silné konkurenci odsunulo až na 9.místo. Přesto, co by za to každý dal, kdyby se mohl chlubit 9.místem na ME. Jiřina Čechová se nám líbila už na MČR. Má neuvěřitelnou siluetu postavy, ale potřebuje na sobě silně zapracovat. Pokud zlepší svou kondici a hlavně přitvrdí na zadních partiích, může pomýšlet na příčky nejvyšší. Ty obsadily opět výborné slovenky. S obrovskou převahou a naprosto suverénně zvítězila výrazná a nádherná Soňa Kopčoková, která potvrdila svůj talent. Fantastické 3.místo si pro sebe doslova urvala Ela Franková. Zajímavostí je nesporně 2.místo Patricie Kozyry, která byla na GP PEPA Opava až na 10.místě.
Když jsme zjistili, že nikdo z reprezentačního výběru nepostoupil do finále, bylo to zděšení a vyvolalo to u vedení výpravy nebývalou kritiku. Druhý den, kdy národní tým jen sledoval výkony svých soupeřů, pozorovali jsme zarputilost takřka ve všech tvářích našich reprezentantek. Četli jsme ve tvářích, že to je dobrá generace, která se na 100% porve se svými nedostatky a hlavně dotáhne na 100% své formy a příští rok na ME vybojuje pro českou zemi mnoho finálových umístění. Je nutné přijmout tyto porážky jako skutečnost. Nikdo si už nemůže myslet, že samotná nominace na ME nebo MS je zárukou medailí a skvělých výsledků. Komise vrcholového sportu se musí zamyslet nad novým programem pro reprezentační týmy. A zvýšit svou náročnost na kvalitu jednotlivých závodníků. Na závěr musím říct a rád, že to byla povahově výborná parta. A kromě toho velkého zklamání, jsme si užili také spoustu legrace a jsem přesvědčen, že se ještě se všemi děvčaty na ME a MS mnohokrát uvidíme.
Jiří Prudil s Dášou Pasterňákovou na oficiálním nástupu
Finále kategorie fitness nad 164 cm
Nejlepší muži ve fitness
Souboj vítězek kategorie fitness o absolutku. Vlevo Kočkina - vítězka a vpravo Michajlova
Nejlepší v kategorii do 52 kg
Nejlepší v kategorii do 57 kg
Nejlepší v kategorii nad 57 kg
Absolutní vítězka v kulturistice a Benedeto Mondelo - president Italské federace
Finálová pětice bodyfitness do 158 cm - uprostřed vítězka Tarková
Finále bodyfitness do 163 cm - druhá z prava vítězná Norka
Finále bodyfitness do 168 cm - vítězka Chalupková druhá zprava
Finále bodyfitness nad 168 cm - vítězka Kopčoková druhá zprava
Boj o absolutní vítězku v bodyfitness, zleva: Martina Tarková, Monica Saur Hoyer (Norsko - vítězka), Lenka Chalupková, Sonia Kopčoková
Jan Böhm, za ním Dáša Pasterňáková a Jitka Papežová
Veronika Zieglerová a Jarka Vašíčková
Jirkovi Prudilovi vedle Brigity chutnalo
Jaké budou děvčata výsledky na podzim?
Nevyhráli jsme, ale parta byla skvělá
Česká děvčata byla nejkrásnější
Jitka Čechová si nenechala ujít možnost vyfotit se s presidentem evropské federace
A tady je s Rafaelem Santonjou téměř celý Český tým
Všichni se bavili dlouho přes půlnoc
Obě vítězky ve fitness si našli Standu Pešáta a Beto Mondelo, italský president, se přidal
