Letos na jaře oslavil Josef Krupa již 75. narozeniny, stále ho ale vídáme na pódiích kulturistických soutěží. I přesto, že na letošním Mistrovství České republiky masters ve Zbýšově prohlásil, že se závody končí, v rozhovoru s Jiřím Řehůřkem, který Vám nabízíme níže, si soutěžní vrátka definitivně nezavírá.
Pepi, na začátek tě požádám o pár základních informací o tobě.
Narodil jsem se 27. 3. 1935, vyučil jsem se slevačem v ČKD Blansko. Potom jsem vystudoval SPŠS (střední průmyslovou školu strojní).
Jaké byly tvé sportovní začátky?
Od atletiky, kde jsem vynikal ve sprintech a ve vrhačských disciplínách, jsem přešel k fotbalu, kterému jsem se aktivně věnoval do 35 let. Hrál jsem levé křídlo v divizním ČKD Blansko.
A kdy přišla na řadu kulturistika?
Po ukončení fotbalové kariéry jsem začal posilovat. Ve 40 letech jsem se zúčastnil prvních závodů v silovém trojboji na krajském přeboru v Uherském Hradišti. Obsadil jsem 3. místo s výkony: bench-press - 130 kg, dřep - 170 kg a mrtvý tah - 185 kg. Více mě však lákala estetika. Za 3 roky (v roce 1978) jsem na krajském přeboru v Břeclavi k velkému překvapení obsadil 2. místo.
Jaké byly tvé další úspěchy?
V roce 1985 v 50 letech jsem obsadil 4. místo na mistrovství ČSR a na mistrovství ČSSR v Českých Budějovicích jsem skončil na 9. místě. Za mnou skončil tehdy dvacetiletý mistr ČSSR juniorů Hrebík z Nitry.
To si jako divák pamatuji. Při volné sestavě jsi měl obrovský aplaus, jakého se nedostalo ani takovým borcům jako MVDr. Liboru Minaříkovi nebo Ing. arch. Peteru Uríčkovi. Jak pokračovala tvoje závodní kariéra?
V roce 1986 jsem zvítězil na první veteraniádě v Ostravě, kde jsem byl v 51 letech nejstarším účastníkem. Vyhrál jsem nejen ve své kategorii, ale stal jsem se i absolutním vítězem. A to zde startovali vynikající kulturisté jako Jiří Horký a Bob Divílek. V témže roce jsem na krajském přeboru v Třebíči startoval spolu se svým synem Michalem. Obsadil jsem 2. místo za Jaroslavem Kulovaným a Michal - tehdy osmnáctiletý junior - skončil na 3. místě.
Pak ses na delší dobu jako závodník odmlčel. Co jsi v té době dělal?
Ano, v letech 1990 - 2006 jsem pověsil závodní plavky na hřebíček, ale stále jsem chodil do posilovny a trénoval. Věnoval jsem se jako trenér výchově mladých závodníků. Ostatně to jsem dělal už na začátku své sportovní kariéry. Mezi mé odchovance patří syn Michal - šestinásobný mistr ČSSR v kategorii mladšího a staršího dorostu a juniorů, Josef Hrubý - dorostenecký mistr ČSSR a letošní mistr ČR v kategorii masters nad 40 let do 80 kg a absolutní mistr masters 2010. Nesmím zapomenout na Edu Pokorného, Zdeňka Šamana, Karla Zábrodského a bratry Žáčkovy, což byli všichni medailisté z mistrovství ČSSR.
Měl jsi nějaký vzor?
Ano, obdivoval jsem Vince Girondu, Billa Perla a později i Alberta Becklese.
Spolu jsme se setkávali na soutěžích jako rozhodčí. Jak dlouho jsi působil v této roli?
Rozhodoval jsem v letech 1984 - 2008 a postupně jsem získával III., II. a I. třídu.
Ve kterém roce ses rozhodl pro návrat na soutěže?
Bylo to v roce 2007 v Bohumíně, kde jsem obsadil 5. místo v kategorii nad 60 let. V roce 2008 v Kunovicích jsem skončil na 4. místě. Rok 2009 jsem vynechal pro nemoc v přípravě. A letos na MČR ve Zbýšově jsem v 75 letech obsadil v kategorii nad 60 let 5. místo a oficiálně jsem ohlásil ukončení závodní kariéry.
František Zálešák také několikrát ohlásil konec závodní kariéry, a přesto se několikrát vrátil. Myslíš, že tvé rozhodnutí je definitivní?
Nikdy neříkej nikdy. Pokud mi to zdraví dovolí, tak se možná vrátím, až mi bude 80 let.
Chodíš stále trénovat, nebo se věnuješ odpočinku?
V současné době stále pravidelně trénuji 3x týdně. Na tréninky jezdím na kole 14 km. O víkendech jezdím na výlety. V pondělí posiluji prsa, biceps, ve středu záda, ramena a v pátek stehna, lýtka a triceps. Břicho procvičuji na každém tréninku. Na každou svalovou partii cvičím 12 sérií v 6 - 10 opakováních se zátěží 60 - 80 % maxima.
Jak často měníš tréninkové plány?
Vždy po měsíci. Teď budu příští měsíc trénovat: pondělí - prsa, záda; středa - biceps, triceps; pátek - stehna, lýtka, ramena. Břicho opět na každém tréninku.
Jaké jsou v současné době tvoje maximální silové výkony?
V bench-pressu dám bez problémů 100 kg a v dřepu také 100 kg. Mrtvý tah už ze zdravotních důvodů necvičím.
Na závěr mi dovol, abych ti nejen poděkoval za rozhovor, ale také popřál hodně zdraví do dalších let, abychom se s tebou třeba za pět let setkali jako se závodníkem na MČR masters.
Úvodní stránka
